Wednesday, July 11, 2012

It´s raining (men), hallelujah

Je několik věcí, co se od loňského léta změnily. Jednak, jak jsem už psala, si rodina najmula uklízečku - Polku Paulinu, takže já mám vlastně o půlku práce míň za stejný plat. Jenom jsem ten úbytek práce nějak nezaznamenala. Většinou denně pereme, občas si přijdu jak opravdová pradlena, jen to prádlo nemusím bělit na sluníčku na trávě. Uklízím ale po dětech hadry, boty, sem tam zametu kuchyň, a samozřejmě nádobí a zvířata. Taky teď mívám nějak častěji babysitting. Minulý týden byl proto docela katastrofa. Dala jsem se do uklízení Scarlettinýho pokoje, což mi vzalo celý tři dny, tak jsem se těšila, jak si aspoň v sobotu odpočinu. Ale pak jsem se dozvěděla, že rodiče odjíždí na párty už v sobotu po poledni. Což znamenalo, že jsem měla na starost Scarlett až do neděle. Jediným pozitivním  bodem byl festival Big Weekend tady v Cmb, kde se zastavila i olympijská pochodeň a my se Scarlett jsme si ji mohly dokonce podržet a vyfotit se s ní. Pak jsem večer dělala večeři - řízky s bramborama. A konečně večer, když jsem vyhnala Scarlett do postele a těšila se, že si taky pudu lehnout, došla Elly a přivedla bandu kamarádů na houseparty. Do postele jsem se dostala ve 4 ráno a ráno pak pokračoval úklid, než se vrátí rodiče. Mezitím jsem vařila bramboračku a dělala palačinky. Večer abych se nenudila mi přibyl další babysitting u australské rodiny, takže jsem dojela domů kolem půlnoci a v pondělí ráno opět budíček. Naštěstí jsem si udělala tak trochu volno, tak jsem s Gabi měly menší beauty day a nabarvily si vlasy - takže jsem teď něco jako do medova, zrzavo hnědá.. sama nevím. Až bude čas, možná dodám i fotky.

No a pak je tu počasí. Nepamatuju si, že by loni takhle hrozně pršelo. Teď lije každý den, několikrát denně. Střídá se to s několikaminutovými slunečnými intervaly a je docela zima. To počasí je vlastně taky důvod, proč jsem chytla hroznou rýmu a je mi fakt mizerně. Snažím se to léčit, jak se dá, ale zatím to moc neustupuje. Skoro nemluvím a nejradši bych prospala. Mám v sobě hektolitry čaje a několik modafenů, cucám pastilky na bolení v krku, do nosu si sprejuju snad po půl hodině... jestli do pátku nebudu fit, tak už nevím. U večeře mi Beve řekla, že zítra mám zůstat v posteli,tak mě celkem potěšila, že se stará. Jen nevím, jestli dostanu zaplaceno, když si den proležím v posteli... Suma sumárum, na vině je počasí a taky to, že jsem to o víkendu přehnala a tělo na to únavu okamžitě zareagovalo. No hold nemám tu anglickou imunitu vypěstovanou ještě...

Thursday, July 5, 2012

Dvakrát stejná řeka

Vždycky mě napadá spousta věcí, o kterých bych chtěla psát, ale jak otevřu tady to bílý okýnko, najednou nevím... Jsem opět v Anglii, Cambridge, stejná země jako loni, stejné město, stejná ulice, stejná rodina. Vstoupila jsem podruhé do té samé řeky. Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli zase zasvětím prázdniny úklidu a dělání služky... ale nakonec mě ta cizina přece jen přemluvila (ono to zas tak těžký nebylo stejně).

Dojela jsem před více než dvěma týdny. Bylo super, že jsem to tu už znala, jenom je škoda, že už skoro všichni odjeli, takže mě to navazování kontaktů čekalo znovu. Letos se to tu au-pairkama jen rojí. Loni mi přišlo, že nás tu byla jen malá hrstka, co se scházela. Letos je to rozrostlá komunita lidí odevšad, včetně Austrálie či Kanady. 

Snažím se si shánět i nějaký extra babysittingy a uklízení. Jednou u školy jsem měla velký štěstí, protože jsem potkala Australanku, co nutně hledala někoho na babysitting. Tak jsem se hned nabídla. Rodina je z Austrálie, ale několik let žili v USA. Pak se asi na rok nastěhovali do Cambridge a koncem měsíce se budou stěhovat do Chicaga. Na Británii si nějak nezvykli. Když jsem tam bylo, bylo celkem vtipné pozorovat, jak je u nich doma všechno "americký".. už jenom potraviny, co nakupují, a filtrovaná káva (žádný čaje!) mi tak moc připomněly Ameriku. Všemu pak ještě korunoval papír s písničkou America The Beautiful. No co víc k tomu říct.. 

Ještě než jsem odjela jsem se rozhodla začít hubnout. Jednak proto, že už si připadám fakt jak kulička, a taky proto, protože mám pořád pocit únavy- což, jak jsem se kdesi dočetla, je právě nedostatek pohybu.  Bohužel nějaký velký hubnutí moc úspěchů nemá.  Ono taky s těma jejich pozdníma večeřema, který jsou ještě fakt časově nepravidelný, se nějaký jezení pravidelně po 3 hodinách moc praktikovat nedá. No ale aspoň částečně se snažím si to jezení hlídat. Tak si jdu občas zaběhat a snažím se denně jezdit na kole. Většinou do města, kde pak nakupuju a stojí mě to teda víc, než kdybych zůstala doma, ale aspoň mám lepší pocit, že jsem 30 minut usilovně šlapala na kole (od nás do města je to asi 15 minut, tak 3 až 4 kilometry). Na gym jsem se vykašlala, protože skoro všude chtějí členství, který stojí dost peněz. Ale vytipovala jsem si nějaký bazény, kde by permanentka nemusela být  tak bolestivě drahá, takže to co nejdřív chci koupit. 

Jinak posílám mnoho pozdravů z anglického království! :)