... Cause there´s a million things to be. You know that there are.."
Občas mě osloví moudra z knih, slavných citátů,ale hlavně z písniček. Při cestě ze SF jsem si pustila Harold and Maud, film z roku 1971, na který jsem se chystala už dlouho, ale nedařilo se mi ho stáhnout.. až teď ruka osudu zasáhla a konečně jsem měla příležitost. Právě úvodní řádek je z hlavní písničky tohoto filmu. Jak film, tak i ta písnička s jednoduchým textem v sobě má mnohem víc pravdy, než se na první pohled může zdát...
Můj pozkouškový týden, ještě než odletím, jsem započala rodinným obědem, kde jsme se zase po X měsících sešli úplně všichni v krásném počtu 15.. a já s troškou ironie jsem každýho přesvědčovala, že to je možná naposled. Ony cesty Boží jsou opravdu nevyzpytatelné a já tu letenku do Anglie mám pořád jen jednosměrnou...
Snahy o hubnutí se denně zmenšují s rostoucí láskou k jídlu a vaření. Bazalkové pesto s olivovým olejem s grilovanou vepřovou panenkou na rozmarýnu, celerový salát á la humr a housky s bylinkovým máslem, brokolicový krém a muffiny na milion způsobů asi nebudou nejlepší způsob, jak se dostat do formy. Ke kanadským a anglickým tukům se přidávají nové české a zanedlouho k nim přibydou další anglické. Jsem jako sběratel; jenom nejsem na svoji sbírku dostatečně hrdá.
Miluju dlouhá rána. Říkám jim líná rána. Probudit se, protože slunečním paprskům se zachtělo vás vyhnat z postele. Kdyby se mě někdy někdo zeptal, co považuji za svoje "must-have", odpověděla bych ranní káva. Dokážu si ze své snídaně dělat rituály... ne tím, co bych měla k jídlu, většinou je to jen miska jogurtu s mussly a ovocem, ale tím, jak si tu svoji každodenní drogu zvanou hrnek kávy vychutnávám... Úplně nejlepší je, když si můžu ještě na chvíli zalézt do postele a číst si nebo si jen tak listovat novinami, a nebo v létě si sednout na balkon a pozorovat okolí a pomale usrkávat moji kávu. Stále jsem instantní člověk, ani Amerika mě nenaučila jinak...
Dneska jsem se opět přesvědčila, že se pomale ale jistě blížím době, kdy budu muset vyhledat odbornou pomoc. Není to jen věci, co se mi honí v hlavě, ale když dvacet minut přišíváte šňůrku k saténovému županu, který jste rok skoro denně nosili. a pak zjistíte, že to mělo být na jiné straně, máte o důvod víc...
