Thursday, July 28, 2011

I am proud to be Czech…


           Spojené království Velké Bitánie a Severního Irska, honosný název, monarchie s bohatou historií, královnou v čele; země, která vás den ode dne nepřestává fascinovat, země, kde žijí lidé, na  jejichž zvyky a návyky si člověk dlouho zvyká.
Před mým odjezdem jsem o Británii a především o Britech měla vlastní mínění nabyté především z učebnic angličtiny či médií. Představovali osoby zdvořilé, usměvavé, pracovité, pochutnávající si na fish and chips a žijící ve studených semi-detached domech s úzkým schodištěm. Jsem tu až měsíc a za tu dobu jsem si již mnoho věcí na Britech vypozorovala:
  •         Černý čaj s mlékem a cukrem pijí často – prakticky celý den nepijí nic jiného,. Čajem jsou posedlí, dokonce i v obchodech je v reálech značná převaha čaje nad kávou (které zde existují snad jen tři značky – Kenco, Nescafé a Dou Egberds..). Čaj se pije i v televizních soutěžích!!
  •          Britové se nepřevlíkají. Ráno si na sebe vezmou čisté oblečení, které pak sundají až večer a hodí do pračky. Průměrná britská rodina pak pere každý den minimálně jednu pračku.
  •           Zásadně se koupou ráno, takže ulehnout do postele špinaví jim nečiní sebemenší problém.
  •           Děti záměrně nerozmazlují, prostě je jen neumí vychovat. Na jednu stranu tu děti prožívají bezstarostné dětství, kdy nic nemusí, nikdo je nebije, nikdo jim neporoučí, na druhou stranu britské děti nejsou naučeny ničemu, co budou v životě potřebovat. Výchova většinou spočívá pouze v okřikování, co nesmí a co můžou jíst. Bití je tu (bohužel!!!!!) zákonem zakázané (poměrně absurdní věc, vláda prakticky odebrala část práv rodičům).
  •              Matky dělají dětem taxíky. Děti jsou pravidelně voženy do školy, ze školy, na kroužky nebo na návštěvy až zhruba do třinácti let, kdy se dítě trochu osamostatní a v lepším případě  začne třeba používat kolo.
  •            Ve škole (zejména na prvním stupni – primary school) děti nedělají nic. S velkým úspěchem pak opustí šestý stupeň a umí psát. Domácí úkoly dostávají maximálně jednou za týden, délka vypracování  úkolu pak většinou nepřekročí patnáct minut. Škola tu nezačíná dřív než po půl deváté a ani pozdní příchody nejsou nijak penalizované. Po ukončení primary school (které mi čím dál tím víc připomíná naše školky) děti většinou pokračují na soukromých školách, kde je úroveň vzdělání o poznání vyšší, čemuž ostatně odpovídá i školné.
  •          Jejich domy neoplývají takovou čistotou, na jakou jsme zvyklí my. „Dej Britovi prázdnou skříňku a on ji do týdne zaplní věcmi“. S úklidem si tu nikdo hlavu neláme, důležitější je přece odpolední čaj.
  •             Britové milují kočky, kočky milují Brity. Britové rozmazlují kočky stejně jako děti. Já si na kočky zvykám, ony na mě snad taky. 
  • Jsou posedlí citrusovými plody! Citrón jako náplň palačinek, jako poleva na dort, jako příchuť zákusků... citrónová marmeláda... na některý věci je lepší se neptát :D